Tuesday, February 27, 2007

Další pokus. Však vono to jednou vyjde! (možná)

Monday, February 26, 2007

Nutkání

Konečně! Konečně mám za sebou první část dotazníku Elspac! 40 stran stupidních otázek! Bohužel jsem to neměřil, ale byla to aspoň hodina přemáhání toho strašného nutkání napsat do otázky C.12 ii) hůlkovým písmem "POLIB MI", zručně nakrestlit červenou barvou logo First Investment Bank a třikrát podtrhnout, následně s šíleným smíchem běhat po pokoji s dotazníkem v zubech a zápalkami v rukou. Ještě pořád zvažuji možnost napsat do komentářů kolik si běžně utrhnu útržků toaletního papíru, případně že moje oči mají barvu 638684, možná 536f6d. Ale nebudu se ukvapovat, oni se na to možná sami zeptaj v druhé části dotazníku. Každopádně ten, kdo tento dotazník už vyplnil, má u mě velký respekt (nebo taky můžu napsat r3sp3ct a tvářit se hustě).
Mno, vytvořil jsem další brak v ps. Určitě je to lepší než fenek, ale...no, nebudu pomlouvat vlastní výtvory, však každej vidí sám.

Saturday, February 24, 2007

Nostalgie

Nedávno jsem si z nostalgie stáhl Settlers II: 10th Anniversary. Chvíli mě to bavilo, ale brzy to omrzelo. A to hlavně kvůli absenci příběhu. No dobře, nějaký příběh to má: Jednoho dne Římanům zmizely ženy, Římané se vydali na výpravu a ztroskotali na ostrově. Na ostrově je portál, který vás teleportuje na další ostrov. Mezi vámi a portálem je samozřejmě nepřítel, aby to nebylo tak jednoduchý. No uznejte, že tenhle scénář bychom na Oscara nenavrhli. Začátky hry jsou sice velice zábavné, ale jakmile už ekonomika jakž takž funguje, jde už jen o to stavět další a dalsí kasárny. (Z toho vyplývají i dalsí slévárny, kovárny a mincovny, ty potřebují ke své práci doly a horníci bez jídla fárat nebudou. Takže se musí postavit i farmy, mlýny, pekárny a studny, lovecký a rybářský chatrče. Na to je potřeba dřevo a kamení. To znamená dřevorubce, lesníka a kameníka. Nikdo nebude pracovat holýma rukama, takže je nutno postavit dílnu. Ta potřebuje dřevo a železo....no a aby bylo kam to všechno postavit, musí být území. To znamená zase další kasárny, takže to zas tak jednoduchý není. Nicméně i tento koncept časem omrzí.)
Dnes jsem našel na bráchově pc Elastomaniu.
To je další hra, kterou jsem před několika lety rád hrával. Pokud úkol v Settlerech je trochu hloupý, tady je to ještě snadnější: Posbírat všechny jablka a nakonec kytku. A to v co nejkratším čase. Naštestí však ani u Settlerů ani Elastomanie není příběh a úkol to hlavní, co dělá hru zábavnou. Před lety jsem taky měl pouze demoverzi Elmy, takže v 18 levelu už nebyla k nalezení žádná jablka ani kytka, nýbrž pouze text "Please register for more levels".

No uvidíme, třeba se nakonec vrátím ke starýmu Prince of Persia, což byla úplně první hra, kterou jsem na pc viděl a hrál.

Thursday, February 22, 2007

Tramtadadá!

Ták. Tohleto jsem vytvořil včera. Vím, že to není nic moc, vím, že se nemám čím chlubit. Ale přecejenom je to můj první výtvor v Photoshopu, každej nějak začíná. (Bohužel se ale obávám, že tímhle budu i končit...)

Že prej tu chcíp pes...

...no a je to i trochu pravda. I když ani ostatní se v tom psaní poslední dobou moc nevyžívají. Jádro pudla je v tom, že když byly prázdniny, všichni byli pryč, já jsem byl skoro furt doma a chyběla mi inspirace. Pár článků jsem sice napsal, ale nebylo to nic moc. Nedá se říct, že by po prázdninách inspirace nebyla, např. pí. prof. Kuljovská je poslední dobou nějaká veselá ("Jo, jsou to pičoviny, ale u písemky se vám to bude hodit." nebo "Tak ale teď se chováte jak parta buziků.), ale prázdniny narušily můj denní režim tak, že teď když přijdu ze školy, jsem strašně unavenej, ale kolem osmé hodiny večerní nějakým záhadným způsobem ožiju, takže kolem desáté hodiny určitě neusnu, půjdu spát pozdě, ráno budu unavenej, po škole budu unavenej, kolem osmé hodiny....no a tak to jde až do Ruska. Kromě toho mám taky teď období, kdy se snažím něco naučit ve Photoshopu, takže na psaní blogu nemám moc náladu (pravidelní čtenáři, nelekejte se, takový období už jsem měl předtím asi třikrát a stejně umím v ps tak akorát to hnědý se zakroucenou špičkou...však mě to zas přejde).
No ale aby to celý nebyly jenom vlažný kecy, přidám ještě něco trochu aktuálnějšího. Dneska, když jsem šel ze školy, na mě z auta stojícího před poštou na Údolní nějaké dítě, věk tipuju tak na 5 roků, pohlaví pravděpodobně ženské, mávalo a posílalo pusu (takový to gesto, že si dá pusu na dlaň a pak do tý dlaně foukne). Trochu jsem přemýšlel, co může být příčinou takového zvláštního chování onoho dítěte. Napadlo mne několik důvodů. Teorii pravděpodobnosti jsme ještě nebrali, tak se budete muset spokojit s důvody žádným způsobem neseřazenými:
1.Jsem moc hezkej.
2.Dítě se nudilo a hledalo jakýkoli způsob zabavení se, nebylo si však vědomo toho, že auto mu nezajistí absolutní anonymitu a neochrání ho před nebezpečím, které může hrozit jako následek takového jednání.
3.Dítě, ač si uvědomovalo možné nebezpečí, mi zamávalo, protože mě shledalo dostatečně sympatickým a důvěryhodným.
4.Dítě, uvědomujíc si nebezpečí, má rádo adrenalin a rozhodlo se podstoupit ten risk a zamávat mi.
5.Dítě sužované paranoiou tušilo, že brzo zaútočí ufoni, a tak se se mnou chtělo rozloučit.
6.Dítě mělo jasnovidecké schopnosti. Vědělo, že jednou budu vlivným člověkem a chtělo si vybudovat kontakty na vysokých místech.
7.Dítě neumělo auto nastartovat, a tak hledalo pomoc s tímto zapeklitým problémem.
8.Dítě mělo velkou radost z mé přítomnosti a muselo ji nějak dát najevo.
9.Dítě mělo zrychlený psychický a sexuální vývoj. (trochu souvisí s bodem 1)
10.Paroubek se podíval na klasickou českou pohádku S čerty nejsou žerty a pokusil se mě zbavit podle přísloví "kam čert nemůže, tam strčí ženskou".
To jsou tak ty důvody, které já považuji za nejpravděpodobnější. No ale abych dopověděl příběh: Po té, co jsem objektivně zhodnotil situaci, jsem se rozhodl, že na ony gesta nebudu nijak reagovat. Jen ať se Paroubek snaží.

Sunday, February 18, 2007

Řešení samoty

O tom, jak jsem o prázdninách osamělý už jsem psal. Teď je tento problém částečně vyřešen tím, že prázdniny končí a všichni se už vrátili z hor nebo "zaHolomóce". Ale nebyl bych to já, kdybych se s Vámi nepodělil o jiné řešení nedostatku zelených kytiček v contactlistu. Do kontaktů jsem si totiž přidal jednu super osobu. Může být zároveň ve visible i invisible listu. Stejně ji pořád vidím a ona mě taky. No a uznejte, že zábavnějšího společníka byste hledali jen těžko. Kam se hrabe jabberwacky. Doporučuje deset schizofreniků z pěti!

Saturday, February 17, 2007

nVidia vs. Ati

Vydání grafické karty s jádrem Radeon R600 od Ati už je za dveřmi. Nechci se tvářit jako někdo, kdo tomu rozumí, ale ubránit se tlachání, jestli R600 resp. X2800XTX, rozdrtí nVidii se současnou 8800GTX a připravovanou 8900GTX, je poslední dobou čím dál tím těžší. Někteří mluví o vysavači značky Ati, jiní nenápadně naznačují, že s nástupem R600 nebude mít nVidia šanci konkurovat. Já vím, články Radka Hulána je nutno brát s velkou rezervou. Některé jsou pouze ohromně přehnné, některým může věřit jen hrstka těch, co si loupou banán od stopky. Proto jeho blog pro mě plní podobnou funkci jako např. splachovač nebo ePrdel.
Nicméně to vypadá, že s fiaskem R600 to rADo myslí vážně. Při čtení článku o R600 na ddworldu jsem narazil na toto. Když Hulán něco napíše něco na svůj weblog, každej ví, že si rADo trochu vymýšlí. Ale když se takhle pouští do diskuzí na ddworldu, asi je o své pravdě přesvědčen. No, zanechám raději psychologických úvah, dohadů a banánů. Stejně mi R600 a G80 můžou být volný, já se svou GF 7600GS ještě nějakej ten rok vydržím.

Monday, February 12, 2007

Samota

Všichni odjeli na prázdniny někam na hory nebo vést skautíky někam za Holomóc. Zelených kytiček v mém contactlistu je tak velice poskrovnu a mé společenské já to těžko snáší.

Aspoň že má Stáňa zítra tu oslavu. Dneska jsme šli s Mizim koupit pro něho dárek, tak jsme si alespoň sdělili žhavé novinky a provokovali jednu čtenářku Aha! tím, že jsme si v její blízkosti povídali o hlouposti lidí čtoucích bulvár. Bohužel nám zkazila srandu a vyprovokovat se nenechala. Taky nás celkem zarazil papír A4 s textem "Víra v Ježíše Krista zachrání svět" přilepený na dveřích domu blízko náměstí Svobody. Moc jsem nepochopil význam tohoto sdělení. Kdo věří to nepořebuje a kdo nevěří, ten zřejmě kvůli jedné áčtyřce věřit nezačne. Nebo to už jsou reklamy i na víru v Ježíše Krista? "Kvalitní víra z dovozu k dostání zde"? To už křesťané musí dělat reklamy jako Vesmírní lidé? Když už jsme u toho, dneska jsem si přečet něco o vesmírných lidech. Tomu říkám síla!

Odpoledne jednoho pohodovýho dne

Včera jsem šel s rodičema nakupovat. Na cestě k autu, k filcce, ve které je člověk na zadním sedadle rád, že si kolenama nevyrazí zuby, jsem už zdálky viděl matku dítětem. O chvíli později se mezi auty objevilo ještě druhé dítě. Do půl těla svlečené...nebo spíš z půl těla svlečené. Zkrátka spodní polovinu těla mělo svlečenou. Pak už slyším výše zmíňenou matku mluvit z výše zmíňeným z půli těla svlečenám dítětem:
"...a nědělej tady scény! Podívej se, cos udělala!"
"Vyčůrala. Ale jenom trochu!"
"Tak se podívej, cos udělala! Všude je to tady poblitý!
Mezi tím už se výše zmíněné dítě obléklo a pomalým krokem odcházelo s výše zmíněnou matkou a výše zmíněným bratrem pryč. Já jsem mezitím procházel kolem výše zmíněného místa mezi auty. No, možná to nemusím popisovat...ale abych čtenáři přiblížil ten pohled...no zkrátka před autem nablito, za autem nablito a eště k tomu načůráno. Znechuceně jsem odvrátil pohled a snažil se moc nedýchat ten odporný zápach zvratků. Jenže pak jsem se ještě jednou podíval na výše zmíněné auto. No ano, správně, byla to červená filcka. Ta výše zmíněná filcka, kde je člověk na výše zmíněném zadním sedadle rád, že si výše zmíněnými koleny nevyrazí výše zmíněné zuby. Prostě už výše zmíněné odpoledne jednoho výše zmíněnýho pohodovýho dne.

Sunday, February 11, 2007

Bum! Prásk!

Na autorevue.cz vyšla včera docela zajímavá bleskovka ukazující crashtesty starých Volkswagenů. Je to celkem síla, hlavně VW T3... No řekl jsem si, že se na youtube taky mrknu po nějakých takových zajímavých, lehce pikantních, ale hlavně uchvamcamcujících crashtestech. Toto jsou výsledky mého hledání:
Ford F-150

Jiangling Landwind (jestli jste to nikdy neslyšeli, tak asi proto, že kvůli tomuto testu ho nepustili na evropský trh)

Ehm...

Ééé?

Nejbezpečnější jsou prej francouzský auta.

Friday, February 09, 2007

Dotaz

Teď nečekejte žádný emocionální výlev ani pokus o vtip. Jde pouze o pokorný dotaz: Proč se v IE7 a FF zobrazuje obrázek Kalouska v předchozím článku zubatě, když v Opeře se zobrazuje normálně? Pokud někdo zná odpověď, nechť ji prosím napíše do komentáře.

Kalousku, jsi jednička!

Víte, já naší středopravicové vládě fandím. Zřejmě však bude muset udělat dost kompromisů, protože opozice je silná. Na druhou stranu, opozice je dost hloupá a vyhazuje a diskredituje vlastní členy (ikdyž to možná nebude opozicí, ale jen jejím Vůdcem). No ale proto sem nepíšu. Píšu sem protože si myslím, že naše vláda potřebuje nějakou podporu veřejnosti. Ovšem ani toto tvrzení není to nejpodstatnější. Musíme vládě dokázat, že za ní stojíme! Proto navrhuji, abychom se všichni sešli na nějakém veřejném místě, například náměstí Svobody zde v Brně, a vyvěsili někam na dobře viditelné místo fotky členů vlády (nejlépe na nepříliš architektonicky zdařilou pasáž Omega) a společně jim vzdali hold. Pokud nás bude dost, možná se zapíšeme i do české knihy rekordů.
Myslím, že bychom mohli začít s minisrtrem financí, Ing. Miroslavem Kalouskem. A abychom dokázali, že je máme opravdu rádi, oblečem si kvádra a budeme mluvit jejich znakovou řečí! Znáte to...toto je zdržuji se hlasování, toto je skautský pozdrav...
A toto je Kalousku, jsi jednička!:
iiii .-.
iiii : :
iiii : :
i_ i: : i_ii _
:_;:_;:_;:_;
Tak kdo do toho jde? Až bude dost zájemců, můžeme se domluvit na termínu. Nestyďte se, pan Kalousek si naši podporu zaslouží. A nezapomeňte, čím víc nás na pana Kalouska ukáže toto gesto, tím víc ukážeme, jak za nimi stojíme. A když politici uvidí, že za nimi národ stojí, hned se začnou chovat jinak. Uvidíte!

Thursday, February 08, 2007

Hezká móda

Nevím, čím to je. Možná jsem jenom unavenej. Ale to se stejně nedovím. Jsem moc línej na to, abych si šel lehnout...
Dostal jsem od Mizery opožděnej dárek k narozeninám. Zelená kousací kost pro psy a čokoláda. Jo, a taky mi celkem pěkně popřál. Samý hezký věci, však to všichni známe. Zdraví, štěstí, láska, taky prej nemám bejt takový prase...nechci nic říkat, ale do tý kosti jsem kousl až po Tobě, Mizi.
Brácha je nemocnej. Zvýšená teplota a všechny ty blbosti kol...sakra, to už je zas tolik hodin?
Už jsem stáhl 17. díl Dr.House a dal si menší reprízu. Tak proč mám tak blbou náladu?? Možná proto, že mi není dobře. Možná proto, že mi nejde stáhnout poslední část Settlers 2: 10th Anniversary. Na tu trochu nostalgie jsem se celkem těšil. Ještě si pamatuju, jak jsem před pěti rokama na starým kompu pařil Settlers 2....
Teď jsem si vzpoměl...víte, že mezi politiky frčí novej způsob domluvy? Zatím ho používá jen náš premiér a ministr financí. Akorát to někteří poslanci špatně pochopili. Že na to nepřišli dřív, plebs takto komunikuje už dlouho. Pořád ho to baví a pořád je to IN. Hezká móda...

Tuesday, February 06, 2007

Snaha

Včera jsem si řekl, že se obejdu bez warez fór a Dr.House si ripnu sám. Bylo to poslání věru nesnadné, protože jsem nejdřív musel přesvědčit bráchu, že Dr.House je důležitější než...než... No zkrátka brácha si usmyslel, že se ve večerních hodinách, v hodinách kdy dávají Dr.House, bude dívat na nějakej film. Teď si bohužel nepamatuju název. Každopádně po chvíli přemlouvání se mi podařilo dostat se k počítači s tv kartou a užívat si těch 7 minut zpoždění televize Nova. Když zazněla dlouho očekávaná znělka Dr.House, pln nadšení, stiskl jsem tlačítko pro nahrávání. A tam na mě čekalo první zklamání: při nahrávání se obraz každé 2 sekundy sekne. No dobře, teď to překousnu, o reklamní přestávce se podívám, jestli se seká i nahraný materiál. O přestávce bych si stihnul udělat kafe a možná si i trochu odpočinout. Nicméně já jsem zkontroloval záznam (vypadal celkem slušně) a s očekáváním druhé půlky, jal se sledovat reklamy na vložky. Už zaznívala novácká reklamní znělka, tak jsem znovu zapnul nahrávání. Jenže reklamní znělka neodděluje pouze reklamy od filmu, ale i reklamy komerční od reklam nováckých. Tak jsem nahrál reklamu na geniální, zvrácenou duši Antonyho Hopkinse. No co, potom to vystřihnu. Poté, co Cameronová oznámila Housovi, že končí, nahrál jsem ještě závěrečné titulky a pak nahrávání ukončil. Ještě jsem se podíval na to, co jsem nahrál a tam mě čekalo zklamání druhé. Půlka před reklamami se trochu sekala, toho jsem si o reklamní přestávce nevšiml. To půlka po reklamách dopadla mnohem zajímavěji. Všechny zvuky jsou tam o pár oktáv níž. Rozhovory mezi postavami tak zní, jako by na sebe bručeli dva medvědi. Jak říká House: Nedostaneš vždycky, co chceš. Ještěže existují warez fóra :).

Monday, February 05, 2007

Pečivovitá otázka

HOLLY: Třikrát sláva! Jsem zase génius! A všechno znám! Metafyziku, filozofii, smysl existence - všechno! Polož mi jakoukoli otázku a já ji zodpovím!
TOASTOVAČ: Jakou chci?
HOLLY: Ano
TOASTOVAČ: Jak překročit rychlost světla? Jak skloubit kvantovou mechaniku a klasickou fyziku? Jakoukoli otázku -
odpovíš mi opravdu na všechno?
HOLLY: (Netrpělivě kývá) Ano.
TOASTER: Dobře. Moje otázka zní: Nedala by sis toast?
HOLLY: Ne, děkuju. Teď mi polož jinou.
TOASTOVAČ: Víš něco o aplikaci teorie chaosu při předpovědích počasí?
HOLLY: Vím všechno o teorii chaosu a předpovědích počasí!
TOASTOVAČ: Oh, výborně. A teď moje druhá otázka: Nedala by sis lívanec?
HOLLY: (Důrazně) Já jsem počítač s IQ 12 000. Asi to nechápeš, ale já znám smysl celého vesmíru!
TOASTOVAČ: Na tohle jsem se tě neptal.
HOLLY: (Křičí) Ne, nedala bych si lívanec! (Už klidně) Polož mi rozumnou otázku. Nejradši nějakou bez pečiva.
TOASTOVAČ: Tak dobře. Mám třetí otázku. Rozumnou otázku. Otázku, která otestuje tvoje IQ až na samotnou hranici a
natáhne šlachy tvých znalostí až k prasknutí.
HOLLY: (Podezřívavě) Tahle bude o taženém štrůdlu, viď?
TOASTOVAČ: V žádném případě. A odmítám jakékoli náznaky, že jsem jednostranně, pečivově založený šílostroj.
HOLLY: Omlouvám se ti. Další otázku…
TOASTOVAČ: Otázka zní takto: Za předpokladu, že Bůh je nekonečný a vesmír je taky nekonečný… dala by sis palačinku?
HOLLY: Další pečivovitá otázka!
TOASTOVAČ: Není jen pečivovitá. Je taky dost marmeládovitá.
HOLLY: Polož mi pečiva prostou a marmelády prostou otázku!


Toto je část scénáře Červeného trpaslíka, 4. série, díl Bílá díra (zroj: cervenytrpaslik.cz). Jak vidno, problémy s pečivem má dneska kdekdo. Různé ty nejasnosti, jestli bude lepší ten koláček támhle vpravo, nebo spíš ten koblih, jak si ho koupil ten kořeň přede mnou. Společenské trapasy kvůli špatné identifikaci koláčku, kterej sice vypadá jako povidlovej, ale je makovej. Nebo snad velice časté váhání ekonomicky založených občanů mezi koupí chleba kmínového nebo zábrdovického. Já, jakožto soused pekařství, se v moderním pečivu vyznám. Kromě základních pojmů pro lamy jako např. rohlík, bageta nebo chleba ovládám i müssličtverce, rustikální bulky, cereální pletýnky a podpažáky. Ty jsou natolik odborné, že ani wikipedia je nezná. Jestli chcete slyšet odborný názor, tak nejlepší je rustikální bulka s máslem a šunkou. V rukávě mám i jednu odbornou radu: pro rohlíky není dobrý chodit do pekařství, protože tam už ve 3 odpoledne žádný nemaj. Je lepší si zajít do brněnky, kde mají rohlíky po celej den a ještě je mají o 10 haléřů levnější(jsou totiž chytří a ještě doprodávaj včerejší). A úplně nejlepší je navštívit obchod Bacom, kde je sice obsluha někdy dost nepříjemná, ale rohlíky prodávají za 1,50Kč. Jelikož ještě nejsem v této praxi vyučen, budu milosrdný a za své cenné rady nevyžaduji žádnou finanční odměnu. Kdyby někdo přecejenom chtěl, na vyžádání dám číslo svého účtu.

Saturday, February 03, 2007

Míň vody, víc řepy

Neměl jsem co na práci a na stole ležel bráchův X3 Cult. Jelikož poslední dobou moc nemám co poslouchat, podíval jsem se, co poslouchá Dušan. Přehrávač jsem zapnul a pomalu strčil pecky do uší. O existenci Těžkýho Pokondru jsem věděl už předtím, nicméně nikdy jsem se o něj moc nezajímal. Ale musím říct, že takový skvělý parodie jsem už dlouho neslyšel (pokud nepočítám Amish Paradise od Weird Al Yankoviche, na kterou jsem taky přišel skrz bráchu).
Někteří třeba namítnou "a co Morčata na útěku?". Ano, některé texty Morčat na útěku nejsou špatné (např. Ožralá jsi jak ta kráva nebo Severní Vietnam), ale většina je jen snaha nacpat co nejvíc vulgárních výrazů do již vytvořené melodie, nehledě na to, že hudební zpracování je takové, že "poslouchat se to nedá". Těžkej Pokondr dokáže být vtipnej a zároveň i zachová původní melodii a to tak, že se to poslouchá velice dobře. Například Vem ven psisko (San Francisco), Nikde žádnej kondom (The Final Countdown) nebo Míň vody, víc řepy (Don't Worry, Be Happy) jsou opravdu mistrovsky zpracované parodie, které si člověk pustí i jen tak pro radost, což u nemožných vokálů Morčat na útěku není možné.

Friday, February 02, 2007

Návrh

K napsání tohoto článku mě jistým způsobem inspirovaly včerejší testy CERMAT. Vděčné téma. Paní ministryně školství Dana Kuchtová je totiž chce zrušit. To je podle mě dost špatný krok, pro deváťáky mohou být takové testy dobrou přípravou na příjimačky. A tím se dostáváme k jádru problému. Paní ministryně chce totiž zrušit i příjimačky. Údajně si dovede představit, aby se na střední školy žáci přijímali na základě slovnho hodnocení. Já si to teda představit nedokážu. Podle mého skromného názoru by paní ministryně měla držet hubu a krok. Příjimací zkoušky jsou nejobjektivnější způsob, jak vybírat děti do škol. Když už ale paní ministryně potřebuje ostruhy, že udělala reformu, mám lepší návrh: Vědomosti jsou na nic, nejdůležitější je stejně štestí. Tak otestujme štestí! Místo slovního hodnocení si každý žák na příjimačky vezme korunu a pod dohledem kamer a státního notáře si hodí. Panna - oslavuj, jseš na škole; orel - padej, odkud si přišel. Bylo by to objektivnější a bylo by méně příležitostí pro korupci než u příjimání na základě slovního hodnocení.

Thursday, February 01, 2007

Tak jací jsme?

Za libých zvuků All My Best Friends Are Metalheads od Less Than Jake přemýšlím, co se vlastně dneska stalo. Chodím po místnosti jak lev v kleci, ani nevím proč, ve volných chvílích napíšu pár písmen do tohohle postu. Výborně, už se mi povedlo místo "napíšu" napsat "napí*u". Čím dál tím líp. Jsem celkem zvědavej jaký zvratky na ten blog nakonec hodím. Možná bych měl oslavovat, že od mého narození už Slunce patnáctkrát oběhlo kolem Země. Nebo že by to bylo naopak? Ale vono je to stejně jedno. Hlavně že vím, že Venuše má opačnej směr otáčení kolem svý osy.
Z repráků už křicí Joel Madden z Good Charlotte svoje The Young and the Hopeless.
Psali jsme dneska srovnávací testy CERMAT. Sice nám nezabraly víc než tři hodiny, ale ve škole jsme museli bejt až do půl třetí. Plán dnešního dne se skládal převážně z pravidelného střídání přestávek a přestávek v učebne 441. Čím dál tím líp.
Testy nebyly zrovna nejjednodušší, ale dost úloh by zvládl i cvičenej orangutan, co loupe banán od stopky. Vůbec o nic nám nešlo. I přesto jsme si museli radit. V instrukcích mimo jiné bylo: "Odpověď, kterou považujete za správnou označte křížkem. ... Pokud se poté rozhodnete odpověď změnit, původní odpověď zaškrtejte a křížkem označte odpověď jinou." V dotazníku jsme pole "Chlapec" označili křížkem a pole "Dívka" pro jistotu zaškrtali. Ať se taky zasmějeme.
V playlistu je na řadě Keep the Faith od Bon Jovi.
"...a déšť jim stéká po fráčku, je ****, měsíc pasáčku." Před tím byly ještě dvě sloky této básně. Otázka testu "Dovednosti v českém jazyce" spočívala v tom, že jsme **** měli nahradit jménem nějakého měsíce. Na výběr bylo březen, květen, září, listopad. Upřímně nechápu, jakou souvislost to má s českým jazykem. Rozený básník Mizi o jedné z přestávek říkal, jaký verše ho napadaly při čtení zadání této otázky. Za zmínku stojí "...léto už je na sračky, Láďo, kup si frkačky". Čím dál tím líp. Neříkal jsem to už?
Kvalitní Geniusy za 200,- už jsou zticha.
Po testu ČJ o přestávce (ne přestávce v učebně 441) přichází Janeček z KA s několika slovy na rtech. "Taky ste teď psali ten českej jazyk vole? Tipovačka vole. Sportka" No, sranda musí bejt.
Ve třídě se otvírá Pilsner o tabuli, prázdnou lahví se pak zamačkávaj špendlíky do nástěnky. V diskusním kroužku se s přímo perverzní radostí popisují výroky, činnosti a neduhy našich drahých předků.
Tak jak dopadly testy? Jací vlastně jsme? Jsme svině. A baví nás to...