Nedávno jsem dohrál skvělé Call of Juarez od polského Techlandu. CoJ sice bylo hodnoceno vesměs 70-80%, já bych mu klidně dal 85%, možná i trošku víc za výborný příběh, úžasného reverenda Raye a perfektní atmosféru. Včera jsem dorazil Infernal od Playlogicu (z Polska, samozřejmě). Je to vcelku povedená akční hra z pohledu 3.osoby. Když překousnete fakt, že nebe a peklo proti sobě bojují s pistolemi, samopaly a plamenomety, můžete se celkem slušně bavit. Pro příběh je totiž slovo "uhozený" poněkud slabé: Ryan Lennox, dříve pracující pro EtherLight (rozuměj nebe), byl vyhozen pro přílišnou brutalitu a protože byl příliš dobrý, EtherLight na něho spáchal takový menší atentát. Jenže Ryan přežije a následně začne pracovat pro Abyss (neboli peklo).
Všechno se točí kolem jednoho přístroje sestrojeného agenturou EtherLight, který je schopen ovládat lidskou mysl. To se samozřejmě nelíbí Abyssu, který chce přístroj získat. Takže nakonec není dobré ani nebe (chce lidi připravit o svobodnou vůli) a ani peklo není tak špatný (pracujete pro něj Vy a Vy přece špatný nejste) Dalo by se trochu přirovnat k citátu
"Když chcete, tak nechtějte a když nechcete, tak chtějte - bude to tak lepší pro Vás i pro Vaše okolí."(by micak) . Pokud vám to i teď připadá celkem normální, tak jistě změníte názor po vyslechnutí konce příběhu: Ryan zabije vrchního anděla, pak i ďábla, rozbije výše zmíněný přístroj a se slovy "We did it." opouští bojiště. To by se zase dalo přirovnat k citátu
"Voni prostě chtěli vyjebávat s náma, tak jsme vyjebali my s nima"(citát z nejlepší české hry - Mafie). Větší hovadinu už si chlapci z Polska vymyslet nemohli. Co však dělá Infernal zajímavou hrou jsou Ryanovy pekelné schopnosti. Dokáže totiž vysávat duše nepřátel, střílet ohnivé kulky, ovládá telekinezi a teleportaci, což je velmi využitelné. Nakonec je Infernal celkem dobrou originální oddechovou hrou. A když na chvíli přestane bavit, pořád máme Solitaire.
No comments:
Post a Comment