Čí só hode...

Tady se slaví! Dneska se psala poslední písemka dnešního týdne. Pravda, nedopadla úplně podle mých představ... Nejdřív me paní profesorka naštvala tím, že písemku měla již předtištěnou, takže jsem si nemohl dopřát to zadostiučinění přemluvit ostatní, aby místo skupiny "A" a skupiny "B", napsali skupinu "A" a skupinu "ÉÉÉ". Samotná písemka taky probíhala zajímavě. Paní profesorka mě totiž naučila příliš nad příkladem nepřemýšlet, protože jakmile nad ním začnu přemýšlet, hned to začne ztrácet smysl a do hlavy se mi vtloukají myšlenky říkající "A jak to sakra může takhle fungovat? Dyť to je blbost!". Nostalgicky vzpomínám na hodiny s panem profesorem Hamingerem, kdy to fungovalo naopak. V dnešních hodinách chemie platí heslo, kterým mě krmily dotazníky ELSPAC: Co Tě napadne nejdřív, to je správně. Ovšem dneska se mi to z pomocí tohoto hesla moc nepovedlo. Měl jsem za úkol spočítat objem roztoku. První mě napadlo, že musím spočítat hmotnost, z té potom s pomocí hustoty objem vypočítám. Načež jsem do vzorečku m=M*V*c dosadil dané hodnoty, "V" jsem určil 1l, jak se to dělává, když není možno objem jinak spočítat. Poctivě jsem spočítal hmotnost, neméně poctivě i následně z této hmotnosti objem...až když mi ten vyšel 1l, začínal jsem tušit, že někde někdo něco podělal. No chyba nakonec byla samozřejmě na straně papíru, protože mi dostatečně jasně nepřipomněl, ze hmotnost mám zadanou.
Potom mě vytočila ještě druhá věc. V hudební výchově po zapění několika písní jsem už věděl, že dneska mi to nějak nezpívá a že to není vončo. Ovšem až pár minut před přestávkou při vybírání další písně zbytkem třídy, když jsme s Honzou začali zpívat známý duel "Čí só hode, naše hode, poďme stará do hospode, hojája, hojája, hojajája!", jsem pocítil, že opravdu nevyužívám svůj hlasový potenciál a tím pádem si nedokážu navodit pocit pořádně vesnické pařby se vším všudy. Vždycky, když jsem se do toho zpěvu chtěl opravdu položit a procítěně se představovat maloměstskou párty s hektolitry na černo pálené slivovice, mě zasáhla škrábavá bolest v krku. No asi to pořeším kloktáním slanou vodou a jinými nelibými tekutinami. Ale až zas nabudu hlasu, to pak bude vodvaz!
No a nakonec dodám, že jsem si dneska poslechl první skladbu z připravovaného alba Lost Highway od Bon Jovi - (You Want To) Make A Memory. A sakra se mi to líbí! Můžete okoštovat zde.