Wednesday, June 20, 2007

Společný sajdkáry

Ještě před tím, než mi věrní čtenáři, kterých stále ubývá, vmetou do tváře (nebo chcete-li do ksichtu), že už jsem už dlouho nenapsal a že i to, co se právě chystám napsat už je promlčeno, popříp. už probráno tolikrát, že už to nikoho nezajímá, chtěl bych se trochu obhájit. Měl jsem totiž poněkud nabitý program. Chvilka nicnedělání, půlhodinka flákání, denní dávka lenošení následovaná válením s možným spánkem ... člověk taky někdy musí jíst, že jo. Také jsem podlehl závislosti na Prison Breaku. No a ve volných chvílích jsem se taky musel naučit Němčinu za poslední půlrok, neboť mi bylo slíbeno "takové malé komisionální přezkoušení". K tomu sice nakonec nedošlo, prolez jsem jen s kecama o rodině a výletu ... no a jsme u toho, výlet. Třídenní školní výlet v Horní Plané na Šumavě.
Morální stránce věci už se věnoval Honza, já se tedy zaměřím spíše na to, co na nás na výletě čekalo a co nás neminulo. Začal bych už cestou na nádraží, kde jsem ke svému překvapení potkal spolužáka ze základky. Cestou budu ve svém vyprávění i pokračovat, tenokrát už však cestou vlakem. Rychlík 666 JUNÁK nás do Českých Budějovic dopravil vcelku rychle ("rychle" v tomto případě neznamená rychle, nýbrž "podle jízdního řádu"). Nějak se ale číslo 666 projevilo: Fráňovi, Bobovi a Ondrüxovi se společnými silami podařilo vyhodit z okna flašku slivovice. První opravdový problém se ale vyskytl až při cestě obligátním štrůdlem. Samozřejmě, že se podělal, takže bylo naší nemilou povinností čekat asi hodinu a půl na odtah. V tu chvíli se mi vybavila scéna z minulého roku, kdy jsme se z výletu vraceli a strávili pár desítek minut až jednotek hodin v rozpáleném vagónu Supercity Windobona, ve kterém zrovna vypadla klimatizace čekajíce na náhradu pokažené slovenské lokomotivy. Po ujištění, že podobné situace se stávají asi jednou za deset let se mi opět vybavila scéna, tentokrát z filmu Jáchyme, hoď ho do stroje. Nakonec jsme ale ve zdraví dorazili do penzionu Kameňák, kde jsme měli strávit příští tři dny a čtyři noci. Jeho správce si pro svou postavu brzy získal přezdívku Conan. Nemohu nezmínit několik jeho nezapomenutelných hlášek (jsou seřazeny chronologicky a myslím že celkem dobře vyjadřují vývoj Conanova pocitu z nás):
micak: Jedny tyčinky
Conan: Tady máš dvoje a upaluj, loupežníku.

C: Klucíí, nejste vy náhodou pitomcíí, vole?

C: /naštvaně/ ...ale takovej mrdník jsem tady ještě neviděl! ... Já jsem taky studoval na Biskupským gymnáziu. Ale v Budějicích. A tam byla elita, co si toho vážila. Což vy teda nejste.

Ony tři dny jsme pak strávili chozením po okolí, po Českém Krumlově a po Plechým nebo poflakováním, lehárem a lelkováním. Někteří se pak snažili dosáhnout nirvány alkoholovým opojením, což mělo za následek Conanův projev, jehož útržek jsem uvedl.
Nudu při cestě do Českého Krumlova jsme opět vyřešili originálním způsobem: Po ostatních cestujících (další třídě, která byla zrovna na šk. výletě v horní Plané) jsme házeli Conanův toaleťák. Bohužel pak jedna dívka z oné třídy toaleťák vzala a vyhodila, čímž všechnu srandu zkazila.
Alkoholová otázka je myslím dostatečně probrána Honzou.
A ty věrné, kteří to dočetli až sem a kteří se zajímají o to, proč jsem dal tomuto článku takový nadpis odkazuji na slovník hantecu.

6 comments:

Kadrec said...

pokud mi odpustíte malé hnidopišství, tak bych rád podotkl (to jen aby nebyl vážený čtenář zmaten), že vlak, který se nám při cestě z loňské školy v přírodě zavařil, nebyl vlak "Supercity Windobona", nýbrž "EuroCity Vindobona"

děkuji a doufám, že jsem přispěl dostatečně hodnotně a užitečně

fenek said...

:-D no stane se, no

DarthBob said...

Také si dovolím poopravit, tu slivovicu vyhodil Ondrüx, ne Fráňa.

fenek said...

nevím, u toho jsem zrovna nebyl. Ale slyšel jsem, že ji vyhodili Ondrüx a Fráňa, když si s ní kopali. (kdyžtak mě ještě poopravte)

DarthBob said...

Jo, kopali sme si s ní, ale poslední se jí dotknul Ondrüx. Od Fráni to šlo ke mně, ode mně k Ondrüxovi a od Ondrüxe z okna.

fenek said...

Děkuji za objasnění situace, v článku už je to opraveno.